Návštěva Prahy a Národního divadla

Na čtvrtek 21. dubna jsme všichni deváťáci měli naplánovanou návštěvu Národního divadla. Dopoledne v Praze se mi nejvíce líbilo na Chodově, konkrétně v McDonaldu. Chodili jsme také po obchodech s oblečením – to se nejvíce líbilo holkám. Každý si koupil nějaké oblečení a byli jsme spokojení.

Poté jsme jeli do Národního muzea. Navštívili jsme výstavu Dějiny Československa 20. století, kde se mi nejvíce líbila 360° projekce. Bylo to zajímavé. Sedli jsme si do kruhové místnosti na zem a dívali se kolem sebe jako v kině, jak probíhaly naše dějiny minulého století.

Podívali jsme se i na Václavské náměstí, kde jsme měli rozchod. Lítali jsme opět po obchodech, ale mě už bolely hrozně nohy. Zašli jsme i do McDonaldu, kde jsme se najedli. Všichni už na nás čekali, abychom mohli vyrazit se převléct do divadla. Nejdříve jsme se převlékli my kluci. Holkám to trvalo hrozně dlouho, a tak jsme jim začali ťukat na okno, ale ignorovaly nás. Když se konečně všichni převlékli, šli jsme se společně vyfotit a pak nás pan řidič odvezl na zastávku nedaleko od divadla. Kousek jsme museli pěšky. Míjeli jsme pomník u kostela, kde se ukrývali Jan Kubiš a Josef Gabčík, Tančící dům, galerii Mánes, Slovanský ostrov. U Národního divadla jsme museli chvíli počkat, než otevřou. Vešli jsme dovnitř, dali ke kontrole naše lístky.  Vevnitř to vypadalo staromódně, ale hezky. Šli jsme se podívat i na základní kameny. Nastal čas se usadit do sálu. Všude bylo třpytivé zlato, ve kterém se odráželo světlo z obrovského nádherného lustru. Postupně přicházelo více a více lidí, kteří se usazovali na svá místa. Zhasla světla a začali hrát. Během představení byla krátká přestávka. Představení Kráska a zvíře se mi moc líbilo a bavilo mě. Bylo zajímavě nastudované a rozhodně to nebyla žádná nuda. Po divadelním zážitku nás už jen čekala cesta domů. Jestli mohu hovořit i za ostatní spolužáky, celý náš výlet jsme si moc užili a budeme mít na co vzpomínat.                                                                                                                                                                                                                                         František Kolář 9. A

 Kolem osmé 21. dubna jsme společně s několika učiteli vyjeli ze školního parkoviště. Po cestě jsem se Štěpánem a Lukášem probíral, co všechno budeme v Praze dělat. Po necelých dvou hodinách jsme přijeli k obchodnímu domu Westfield Chodov, kde jsme strávili přibližně tři hodiny. Ve větším obchodním domě jsem nikdy v životě nebyl. Bylo tam obchodů, že jsem se v tom vůbec nedokázal orientovat. Většina nakupovala oblečení, já si koupil pouze knihy od mého oblíbeného autora a pár komiksů. Poté jsme zamířili do Národního muzea na výstavu s názvem Dějiny Československa 20. století. Musím přiznat, že nejvíce mě zaujal krátký filmeček na začátku výstavy. Po návštěvě muzea jsme přešli na Václavské náměstí, kde jsme měli rozchod na občerstvení. Následně jsme se vrátili zpět k autobusu, abychom se převlékli do společenského, a jeli blíže k Národnímu divadlu. Cestou jsme míjeli kostel, ve kterém se ukrývali parašutisté zodpovědní za atentát na Heydricha. V Národním divadle jsme navštívili přestavení Kráska a zvíře, které se mi velice líbilo. Po skončení představení jsme se odebrali zpět do autobusu, který nás odvezl zpět do Nové Včelnice.

Tento výlet do Prahy jsem si velmi užil. Praha je nádherné město s nádhernou architekturou. Jsem rád, že jsem do opět mohl po dlouhé době navštívit.
                                                                           
                                                                        Štěpán Kršek 9. A

 Dne 21. dubna jsme společně s druhou devátou třídou a třídními učiteli jeli na výlet do Prahy. První zastávka byla v nákupním centru Chodov, kde jsme se dobře najedli a zašli do mnoha obchodů. Asi po více jak dvou hodinách jsme nasedli zpátky do našeho autobusu a dojeli k Národnímu muzeu, kde jsme navštívili výstavu Dějiny Československa 20. století. Potom, co jsme si celou výstavu prošli, jsme se přesunuli na Václavské náměstí, kde jsme měli rozchod. Zašla jsem do Primarku, který mě osobně moc nezaujal, a dala jsem si jídlo v McDonaldu. Poté už byl čas jít zpět k autobusu a převléknout se so společenského. Udělali jsme si fotky a vyrazili do divadla na představení Kráska a zvíře. Divadlo se mi moc líbilo. Divadelní výkony herců byly velmi dobré a představení bylo skvěle zpracované. Určitě bych se do Národního divadla zase někdy podívala. 
                                                                           Michaela Pešková 9. A                                                                               

Zpět na hlavní výpis