Dne 7. října jsme my, žáci devátých a osmých ročníků spolu s našimi třídními učitelkami, Jitkou Sedlákovou, Drahomírou Šímovou a Evou Skřivanovou, jeli na poznávací zájezd, který nebyl jako ty předešlé, většinou radostné a zábavné. Tentokrát jsme navštívili Památník v Terezíně.
Vyráželi jsme už v šest hodin ráno od tělocvičny. Cesta byla dlouhá, protože v Praze byly hrozné dopravní zácpy. Nakonec jsme s mírným zpožděním dorazili na místo. Byli jsme udiveni tou honosnou stavbou, ve které se během druhé světové války děly tak hrozné věci. Těm slabším z nás to začalo být malinko nepříjemné. Cestou od parkoviště k bráně pevnosti jsme viděli hroby lidí, kteří zde zahynuli, velký kříž a židovskou hvězdu. Divné pocity nás přepadly, až když jsme prošli hlavní bránou. Najednou jsme byli na místě, kde vše špatné probíhalo, kde pro některé lidi začalo utrpení a smrt. Viděli jsme toho hodně, ať už místnosti, kde bylo natěsnáno i 900 lidí, cely, ve kterých skoro nemohli dýchat, neboť zde byli namačkáni, že se někteří ani nedožili rána. Procházeli jsme chodbami, ve kterých byla tehdy skladována těla zemřelých. Pro mnoho z nás to nebyly příjemné pocity. Potom jsme šli do muzea, v němž byla na velkých deskách napsána jména zemřelých, obrázky, které kreslily děti, jednoduché hračky, věci, které si vyráběly z dostupných věcí. Zhlédli jsme zde propagační film o tom, jak se v táboře věnovali sportu, divadlu. Nacisté tak chtěli zakrýt špatné věci, které se zde děly.
Náš poznávací výlet byl poučný. Na vlastní oči jsme mohli spatřit věci, které vám žádná učebnice ani video nezprostředkují.
Šárka Veselá 9.A
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
Svátek má Jiřina
Zítra má svátek Ljuba
Mohlo by Vás zajímat